Michal Černík

Michal Černík

autorské stránky

Z poezie

Kniha lidských přání

(výběr)

* * *

Na papír si píšu poznámky, které po mně nikdo nepřečte. Ale to, co chci sdělit, je srozumitelné. Přeji vám, ať je vždycky srozumitelné to, co chcete sdělit vy, a dokážete šetřit slovy, aby měla platnost i zítra.

* * *

Má-li být ve vás něco nenarozeného, ať je to krutost. Má-li být ve vás něco mrtvého, ať je to nenávist. Má-li být ve vás něco pohřbeného, ať je to zloba. Přeji vám, ať do vašich myšlenek stále ještě svítí slunce.

* * *

Jak snadno přelétávají ptáci nás i naši samotu. Přeji vám však, aby vaše sny přeletěly dobu a počkaly na potomky, kteří je postaví na zem.

* * *

Toto je náš svět, toto je naše civilizace, toto je naše společnost. Přeji vám, ať jste jejich jinou a srozumitelnější ozvěnou.

* * *

Jestliže je dnešní svět horší než vy, ať vás nepřiměje k tomu, abyste byli stejní jako on. Ať žít pro vás vždy znamená víc než být jen živý.

* * *

Díváte se do nebe a vidíte jen nebe. Ať jeho jas prozáří vaši mysl. Ať jeho výška vás provokuje. Ať jeho velebnost pokoří i vaši pýchu. Ať jeho bezhraničnost vám dá pocítit hranice vlastní svobody. Ať jeho věčnost vám připomíná rozměr života a malichernost vašich mnohých tužeb.

* * *

Dálky na zemi jsou dostiženy. Mnohem větší dálky nám zbyly, vedou od člověka k člověku. Přeji vám, abyste se vzájemně nacházeli.

* * *

Léta usilujete být šťastní. Možná i šťastní jste, ale dosud nevíte, že štěstí se nemusí podobat jásotu. Nečekejte už nic krásnějšího a jen si úzkostlivě střežte, aby slza nezabila radost.

* * *

Přeji vám, abyste neuvízli v malosti malých, neprodali se za přízeň mocných, nenechali se zbavit vlastního myšlení a nikdy nepřistoupili na roli vykonavatele cizí zvůle. Přeji vám, abyste nikdy nevěřili, že ve jménu krásných ideálů se dá lhát, obohacovat, ničit a zabíjet.

* * *

Většina tužeb se vám nesplnila a nesplní. Přeji vám, abyste toužili dál. Mnohem hůř jsou na tom ti, kteří toužit přestali a již si nic nepřejí.

* * *

Mateřídouška na stráni nečeká, až k ní pokleknete a přivoníte. Prostě voní. Kos na střeše nečeká, až se zastavíte a budete mu naslouchat. Prostě zpívá. Slunce nečeká, až se nastavíte jeho paprskům. Prostě hřeje a probouzí k životu, co je k životu určeno. A vám přeji, abyste vykonali to, co vykonat máte.

* * *

Lidstvo se nikdy nedobere ke společné pravdě a stále bude balancovat mezi pravdou vítězů a pravdou poražených, mezi pravdou bohatých a pravdou chudých, mezi pravdou doby a pravdou dějin, mezi pravdou rozumu a pravdou citu, mezi pravdou účelu a pravdou poznání. Přeji vám, abyste se kvůli dočasné snadnosti bytí nezřekli pravdy vůbec jako přežitku.

* * *

Ať si vždy uvědomujete, že v životě se platí za pravdu i za lež, za odvahu i za zbabělost, za nevědomost i za poznání.

* * *

Vichr ohýbá trávu k zemi a nezlomí ji. Šlapeme po ní a ona se zase napřimuje. Pokosíme ji a znovu vyroste. Přeji vám její nezlomnost a vůli k životu.

* * *

Nevyplašte drozda, když zpívá. Ať se ve vás uhnízdí jeho zpěv.

* * *

Přeji vám, abyste dozráli k moudrosti, protože jste porozuměli sobě, a tedy i světu. Abyste se stali mocnými, protože umíte přemoci sebe a přesvědčit jiné. Abyste byli bohatí, protože k bohatství vám stačí jen to, co skutečně potřebujete.

* * *

Přeji vám, abyste se nikým nedali koupit. Když se necháte koupit jednou, už se musíte prodávat pořád. Přeji vám, abyste si nikdy nenechali vnutit roli ponížených a urážených. Přijmete ji jednou a už vám zůstane navždy jako prokletí.

* * *

Budiž pochváleni všichni, kterým se daří překonávat vlastní hloupost. Přeji vám, aby se to podařilo i vám a nezničila vás hloupost jiných. Budiž pochváleni všichni, kteří se uzdravili z vlastních bludů. Přeji vám, aby se to podařilo i vám, a cizí bludy vás nezdolaly. Budiž pochváleni všichni, kteří svému životu dali sílu ideálů. Přeji vám, aby se to podařilo i vám a nemuseli jste je později zatracovat.

* * *

Nežli na louce utrhnete květinu, musíte se k ní sklonit tak, jak se už nesmíte sklonit před nikým. Přeji vám, abyste tomu dostáli.

* * *

Všude, kam pohlédnete, tiše spočívá země. Z ní člověk čerpá svou sílu, ona je místem pro velké činy. Ať je to místo, kde právě jste.

* * *

Každý bychom měli mít svůj strom. Ať se ve vás rozkošatí a tiše vroste do vašeho osudu, ať spolu prožíváte čtvero roční období a spolu stárnete.

* * *

Přeji vám, abyste patřili k těm, kteří vědí, kam jdou, zatímco ostatní je následují. K těm, kteří se nadechují zítřkem, zatímco ostatní sotva popadají dech. K těm, kteří sílí vizemi, zatímco ostatní slábnou malověrností. K těm, které překážky posilují, zatímco jiní to vzdali.

* * *

První kapku deště vypila hlína, druhá kapka se utopila v rybníce, třetí se zabila o kámen a ta čtvrtá ať vás políbí na tvář, jako by vás vítala.

* * *

Sluníčko sedmitečné má sedm teček. Přeji vám, aby vás zajímalo, proč jich má právě sedm.

* * *

Je-li vaše nebe bez boha, ať bez něj není prázdnější váš život a vy nejste chudší o pokoru. Vaše mysl ať není bez víry a vy nejste chudší o pocit posvátnosti. A jestliže jste svou mysl nezadali nebeskému ráji, ať ji nezaprodáte peklu.

* * *

Přeji vám, abyste si nic nenalhávali. A když si budete nalhávat, abyste tomu nevěřili. A když tomu budete věřit, ať vás vzápětí ztrestá pravda. Pravda milosrdná nebude.

* * *

Přeji vám, aby vás provázel úsměv, i když ho bude chtít zrušit pláč. Aby vás provázela šlechetnost, i když ji bude chtít zrušit sobectví. Aby vás provázely úspěchy, i když je budou chtít zrušit prohry.

* * *

Jdete se projít do přírody a nevíte proč. Zastavíte se, díváte se na vodu a nevíte proč. Utrhnete stéblo trávy, žmouláte ho v puse a nevíte proč. Děláte mnoho bezdůvodných úkonů. Přeji vám, abyste nic z toho nepovažovali za zbytečné.

* * *

Přeji vám, abyste nepromeškali žádné jaro. Ale ani léto, ani podzim, ani zimu. Zase tak mockrát se vám nabízet nebudou. Přeji vám především, abyste nepromeškali svůj život.

* * *

Přeji vám, abyste se udivovali tím, co jste dříve přehlíželi, prociťovali to, k čemu jste byli dříve lhostejní, a radovali se z toho, co vám dříve připadalo tak všední.

* * *

Žádný tvor nelže, mimo člověka. Přeji vám, abyste o to víc hladověli po pravdě.

* * *

Nejsmutnější je život, v kterém se vytratil důvod k těšení. Dokud se člověk na něco těší, je to dobré, a vůbec není důležité, na co se těší. Přeji vám, těšte se, třeba jen málo, malinko, a jen v koutku duše, ale těšte se. Těšení je výzvou k životu, je nadějí všech, kteří přemýšlejí v čase budoucím.

* * *

Někdy je den starý několik staletí a už od rána se stmívá. Přeji vám, aby vás nepřiměl k zatracování. A někdy je den malovaný jako obrázek. Honem se rozpřáhněte k radosti, ať nepromarníte ani let obyčejného běláska!

* * *

Ať vaše dravost a touha zabíjet zůstane šelmám. Ať vaše potřeba ničit zůstane orkánům a povodním. Ať vaše zloba a nenávist zůstanou bleskům. Pak se naučíte milovat.

* * *

Teprve tehdy, když pocítíte stud za to, že jiní žijí v bídě, když se ve vás rozlije jejich zoufalství, teprve tehdy se nesmíříte s nemilosrdností světa. Právě tolik soucítění vám přeji.

* * *

Nemusíte zrovna poznat chudobu, ale přeji vám, abyste si vážili toho, čeho se vám teď dostává.

* * *

Přeji vám, abyste žádnou víru nikdy nestavěli nad pravdu. Abyste z víry čerpali sílu, ale nikdy se od ní nenechali spoutat a vydírat.

* * *

Přiznejte si, že světu na vás ani moc nezáleží a že k vám není ani moc milostiv. A přesto vám přeji, aby vám záleželo na něm. Abyste ho nezatracovali a milovali i tak.

* * *

Přeji vám, abyste si v každé době a v každém věku umíněně říkali: ještě něco nádherného mě potká, něco zázračného.

* * *

Kdyby písně byly světlem, každý by jimi zaháněl svou temnotu. Ať vám světlem jsou!

* * *

Tráva kutá ve skále svými kořínky. Nechce však rozdrobit to pevné, ale na něm růst. Na svahu svými kořínky drží úrodnou hlínu, aby ji nesplavil déšť. Přeji vašemu snažení stejnou nepoddajnost.

* * *

Svůj čas má sníh, kdy napadne a kdy roztaje. Svůj čas má jabloň, kdy se zazelená, rozkvete, vydá plody a opadá. Svůj čas má slunce, kdy se ujme vlády a kdy ji zase přenechá noci. Přeji vám, abyste i vy poznali, kdy máte svůj čas. Čas přijít a odejít.

* * *

Přeji vám, aby se vám podařilo ze sebe strhat uniformu doby. S překvapením zjistíte, že nejste nazí ani bezbranní, ale jen o něco víc svobodnější, o něco víc důstojnější a pevnější o mnohá poznání.

* * *

Toho největšího zla jsou schopni jen lidé. Přeji vám však, abyste poznávali, že jsou schopni i největšího dobra.

* * *

Ať nikoho nezaháníte vlastní zimou. Ať svou zlobou nevyvoláte vichřici. Ať svou chmurou nezaplašíte svítání. Ať svou nenávistí neživíte požáry. Ať se vám nevyčerpá dobro, které vám ještě zbylo.

* * *

Je krásné milovat se s někým, s kým dovedeme žít. Je krásné žít s někým, s kým to dovedeme. Co krásnějšího vám mohu přát?

* * *

Přeji vám, aby se vám někdy stávalo, že se vám svět stulí k nohám jako kočka a spokojeně se rozpřede - i když sami víte, že svět častěji leží zbitý a porobený u nohou dobyvatelů.

* * *

Proč až tak pozdě si člověk vždycky uvědomí, že život je příliš krátký? Přeji vám, abyste si to uvědomili vždycky až tak pozdě.

* * *

Přeji vám čepici, kterou před nikým nesmekáte. Kolena, která před nikým poníženě nepoklekají. Hlavu, kterou před nikým pokorně neskláníte. Nebe, které vám zvedá hlavu. A hrdost, která vás napřimuje.

* * *

Pohřběte prošlé pravdy a k novým se ubírejte třeba celá staletí.

* * *

Pramen nevydá svou tmu. Ale voda, která se z hlubin země dere napovrch, se sytí denním jasem, až je průzračná. Ať i vaše myšlení právě tak vyvěrá napovrch.

* * *

Kolik života je v semínku, kterému se podařilo uchytit a vzklíčit mezi ohromným množstvím jiných! Takové vítězství přeji i vám.

* * *

Většina lidí tvrdí, že na světě je krásně. Přeji vám, abyste se dívali kolem sebe tak, že krásu skutečně spatřujete. Většina lidí také tvrdí, že život je krásný. Přeji vám, abyste mohli žít tak, že skutečně krásný je. Ať vám vládnou všechny krásy světa a života.

* * *

Takovou noc vám přeji: Před spaním si odestýlejte otázky a ráno ať si ustýláte odpovědi.

* * *

Jsou takové chvíle, kdy se schoulíte do vlastního srdce. Přeji vám někoho blízkého, kdo je tam s vámi.

* * *

Přeji vám, abyste obyčejnými slovy uměli vyslovovat to jedinečné.

* * *

Jsou přání, která se vám patrně nesplní. Nezříkejte se jich. Jsou přání, která vám mohou splnit jiní. Neponižujte se. Jsou přání, která si splnit můžete. Dokažte si to.

* * *

I když nepatříte k těm, kdo určují dějiny, ať nepatříte ani k těm, kteří jen zpovzdálí netečně přihlížejí. I když nepatříte k těm, kdo ovládají svět, ať nepatříte ani k těm, kteří se nechají ovládat. I když nepatříte k těm, kdo inscenují světová dramata, ať nepatříte ani k těm, kteří v nich dobrovolně statují. I když nepatříte k těm, kdo používá dav, ať nepatříte ani k těm, kteří dav tvoří. I když nepatříte k těm, kdo si přivlastňují svobodu, ať nepatříte ani k těm, kteří si svobodu nechají ukrást.

* * *

Vy netrpěliví, nechte se přesvědčit oblázkem, že k dokonalém tvaru se roste mnoho staletí.
Vy úslužní, možná i tušíte, že váš potlesk mocným je zítřejším potleskem na vašem pohřbu.
Vy nesmiřitelní, nedivte se své zášti, že hrany jejích kamenů nakonec do krve rozdírají i vás.
Vy malověrní, nechlácholte se, že i ten, kdo nemá křídla, může vzlétnout v pařátech supa.
Vy budoucí mrtví, dělejte vše s takovým zaujetím, jakoby se právě z vašich rukou rodil svět.
Myšlenky neumírají, dokud se sytím lidmi. Ať se sytí i vámi.

* * *

Ať chléb korunuje stůl a práce člověka. Ať láska korunuje život a dítě ženu. A všechny korunované hlavy ať vzdají poctu.

* * *

Přeji vám, abyste každý den měli chleba k namazání, slova k pohlazení a lásku, která neokorala. Pár blízkých lidí, kterým patříte, dobrou mysl, která patří vám, a na vašem stole talíře, které nikdy nehladoví. To vám také přeji.

* * *

Poděkujme životu za vše minulé, co bylo krásné, a přičiňme se za vše budoucí, co by se krásným mohlo stát.

* * *

Přeji vám, abyste rádi usínali, rádi se probouzeli a radovali se z nejprostších věcí, protože jsou nejkrásnější.

Přeji vám:
Ať nezabijete toho člověka v sobě.
Ať patříte k těm, kteří dávají světu lidský rozměr.
Ať umíte přijímat svět, v kterém žijete, ale nezříkáte se světa, který si přejete.
Ať vyhrajete svůj mír, protože mír v člověku je i mírem světa.
Ať si zasloužíte svůj život, který nepatří jen vám.
Ať máte tisíce důvodů, proč žít – a stačí i jediný.
Ať žijete tak dlouho, jak se vám to líbí, a nemáte důvod k smrti.
Ať se každým krokem přibíjíte k zemi a nikdo vás z ní nevyrve jako plevel.
Ať je vám domov tím středem světa, od něhož měříte každou dálku.
Ať se ve vás raduje dítě, kterým jste byli, a občas se bojíte toho, čeho se bojí jenom děti.
Ať rozhodujete rozumem a nemýlíte se, necháte si napovídat srdcem a věříte mu.
Ať si uchráníte právo nesouhlasit, ale nepřivlastňujete si právo zatracovat.
Ať se nestanete otroky vlastní neomylnosti a neomylnost jiných vás nezničí.
Ať nikdo a nic vás nemůže donutit, abyste necítili, netoužili a nemilovali.
Ať se nenecháte spoutat zbabělostí ostatních, ale stanete se jejich odvahou.
Ať vždycky zvažujete, co musíte obětovat, když přijmete něčí přízeň.
Ať nemusíte stát na straně silnějších proti svému přesvědčení.
Ať s vítězi neprohrajete svůj život.
Ať nežijete proti svým názorům, proti svému svědomí, proti pravdám života.
Ať se umíte obohacovat odlišnými názory jiných.
Ať váš obličej není místem pro dvě tváře.
Ať žijete ve společnosti, která vás potřebuje a která potřebuje i vaši nespokojenost.
Ať máte odvahu pochybovat, když všichni věří, a sílu věřit, když ostatní pochybují.
Ať neobviňujete ty, kteří se mýlili, ale sebe se ptejte, proč jste jim uvěřili.
Ať se nemusíte schovávat do slov mocných a do převleků doby.
Ať nemusíte žít v systému, kde se nejkrásnějšími ideály zakrývají zločiny.
Ať nemusíte kolem sebe hledat panovníka, protože jste ho nenašli v sobě.
Ať slovy nezaháníte ticho a v mlčení neukrýváte zbabělost.
Ať po celý život objevujete život a v objevování je více údivu než zklamání.
Ať svůj dnešek neopíráte o vzpomínky na minulost, ale o zkušenosti zrozené z minulosti.
Ať si nemusíte svůj život krutě odpykat, jako byste měli nést tresty za jiné.
Ať máte v hlavě dost místa pro myšlenky, které se dosud nevešly na zem.
Ať nejste vinni za své myšlení, protože ho neunesla doba.
Ať jste to vy, kdo máte klíček k lidským srdcím, když jsou zamknutá.
Ať vaším osudem jsou lidé vícekrát v tom dobrém než zlém
Ať se neprobouzíte s myšlenkou na smrt, kterou přejete jiným.
Ať není nic, co byste chtěli povýšit nad lidský život - jedině lidský život.
Ať život překonáváte jen životem.
Ať svůj život završíte ještě dřív, ještě o chvilinku dřív.
Ať vám jeden život nestačí na všechnu lásku!

© 2008 Michal Černík